ROZHOVOR: Z geologického pohledu jsme tu na krátko. Nemá cenu si to kazit

Dá se nějak poznat, že má člověk doma malého geologa?
To nevím. Ale pokud se ptáte na mé dětství, tak to rodičům jasné být muselo. Někdy od šesté sedmé třídy na základní škole mě chytly horniny. Při troše fantazie se dá říct, že celá moje dráha geologa začala sběrem minerálů a zkamenělin.

Takže rodiče už věděli?
To vůbec, oni dělali něco úplně jiného.

Jak tedy ta vaše cesta ke geologii pokračovala?
Když jsem se rozhodoval, kam půjdu na střední, tak jsem si řekl, že zkusím průmyslovku v Příbrami. Rodiče z toho moc radost neměli, protože v devadesátkách šly doly do útlumu a všichni mi říkali, že nemám budoucnost. Ale já jsem si to doma tak trochu vytrucoval a nelituju toho. Od té doby jsem s geologií v kontaktu. Jen ty dětské sbírky postupem času vystřídaly geologicky tematické výlety s mou (tehdy budoucí) ženou. Vyráželi jsme spolu do přírody a hledali jsme trilobity, vltavíny, české granáty nebo acháty.

Rozumím. Někdo prostě holky balil na motýly a vy jste si ji získal na kameny.
Asi máte trochu pravdu. Ale v geologických procesech jsou nejdůležitějšími veličinami čas a tlak. Dalo by se říci, že mému soustavného dlouhodobému tlaku podlehla natolik, že opustila svůj původní obor a v loňském roce dálkově dokončila studium geologie na Masarykově univerzitě v Brně. Ale to víte, každý člověk, kterého do oboru ulovím, se počítá, protože geologie dnes moc netáhne.

Které vlastnosti musí mít dobrý geolog?
Kromě přirozeného citu pro přírodní vědy musí mít schopnost analýzy a syntézy dat z poměrně velkého množství oborů a dále i dobrou představivost. Musí si umět v konkrétním místě stavby představit, které geologické procesy zde probíhaly v minulosti. A to se nebavím o tom, jak to bylo loni, ale minimálně o pár milionech let zpět. A musí to umět naroubovat na to, jak se to promítá do současnosti. Zjednodušeně řečeno, dobrý geolog by si měl představit, jak to v zemi po všech těch historicky geologických jevech ve finále vypadá.

Takže tam, kde my vidíme zem, vy vidíte dinosaury.
To úplně ne. Ale přiznávám, že s jistou mírou nadsázky se dá opravdu říct, že geologie je něco jako věštění z křišťálové koule. Vrty, které provádíme na stavbách, mají v průměru mezi zhruba osmi až dvaceti centimetry a jsou sto až dvě stě metrů od sebe, někdy i více. Mezi nimi je třeba interpolovat hranice geologických vrstev. Geolog musí být také samozřejmě pečlivý a důsledný, chyby se můžou vymstít. Nesmíte sklouznout ke stereotypu a opomíjet profesní slepotou možná rizika. Někdy je geologie lehčí, někdy složitější a jindy velmi komplikovaná a v tom je právě krásná. Dnešní svět se vlivem technického poznání snaží vše definovat čísly a vzorci, což je nakonec tak trochu nudné a fádní. Geologie i přes současné znalosti vědy a techniky stále dokáže překvapit a zachovává si lehký nádech tajemna.

Co je na vaší práci nejtěžší?
V současné době asi administrativa předcházející samotnému průzkumu. Třeba jednání s majiteli pozemků bývala dříve jednodušší. Hodně ale záleží i na rozsahu zakázky. U menších zakázek strávíme někdy i polovinu času administrativou. My a geodeti jsme často první, kdo s vlastníky pozemků před zahájením projektové přípravy staveb fyzicky jedná, což je někdy nepříjemné a hlavně zdlouhavé.

Jak vypadá váš běžný pracovní den, nebo ještě lépe den běžného geotechnika? Jste spíš v terénu, nebo v kanceláři?
Když jsem přišel v roce 2006 do SUDOP PRAHA, zhruba třetinu pracovní doby jsem strávil v kanceláři a zbytek v terénu. A tak by to také mělo být. Dobrý geolog musí totiž získávat zkušenosti přímo v terénu, u počítače se to nenaučíte. Postupem času a nabytými zkušenostmi se podíl práce v terénu snižoval. Nyní se to téměř otočilo, jako vedoucí střediska sedím v kanceláři tak 85 procent dne. Každopádně kolegové tráví stále větší část svého času venku, při terénní dokumentaci. To totiž za nás ještě žádná on-line aplikace nebo stroj neudělá.

Na čem aktuálně ve středisku pracujete?
Teď se rozbíhá projekt na související geologické průzkumy pro přípravu továrny na výrobu baterií do elektroaut, takzvané gigafactory v Líních u Plzně. Z pohledu geologie to ale není složitá stavba. Další výzvou je vysokorychlostní železniční trať Poříčany – Světlá nad Sázavou, což je asi 68 kilometrů přes území s velmi pestrou geologickou skladbou. Zajímavý je rovněž hydrogeologický a geotechnický monitoring stavby D35 Džbánov–Litomyšl, který děláme ve sdružení s firmou Geotest Brno. Tady jde o úsek, který měří 7,6 kilometru a pro nás znamená reálně práci na osm let. V současné době na ní probíhá archeologický průzkum, zahájení stavby plánuje Ředitelství silnic a dálnic na příští rok.

A který projekt je opravdu vaše srdcovka?
Na každém projektu necháte kousek srdce. Nikdy asi nezapomenu na hned první velký projekt, který jsme dělali krátce poté, co jsem přišel do SUDOP PRAHA. To byl Ejpovický tunel na železniční trati Rokycany–Plzeň. Rád mám i modernizaci železniční trati Nemanice–Ševětín na jihu Čech, to byla opravdu zajímavá stavba, pestrá geologická skladba, spousta problémů, čtení i představivosti. Konečně mezi oblíbené stavby patří i modernizace tratě Sudoměřice–Votice. Ale to je asi dáno i tím, že ten kraj mám prostě rád. Jsou tam místa, kde můžete krásně bloudit, aniž byste potkali hodně lidí.

Vy také učíte, konkrétně na Ústavu hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Co vám tahle práce přináší?
Mám pocit, že už je čas, abych své vědomosti a zkušenosti, které jsem v SUDOPu nabyl, předal dál. Už třeba proto, aby se mladí vyvarovali chyb, které jsem udělal já. Nechci, aby se biflovali nazpaměť, ale aby uměli získané vědomosti aplikovat v praxi. Bohužel inženýrská geologie nepatří zrovna mezi atraktivní obor, který by lákal spoustu studentů. Ve čtvrtém ročníku, kde přednáším v zimním semestru, jsem měl dva studenty a oba byli ze zahraničí. Pro srovnání, když jsem já studoval, v prvním ročníku nás byl 68, dokončilo nás to asi 15. V roce 2019, pokud se nepletu, se na fakultě ani nepřednášelo, protože obor inženýrská geologie nikdo nestudoval.

To není moc radostná perspektiva.
Problém je, že chybí experti na trhu práce, a to jak v projekci, tak i jako dozor na stavbách. Takže na fakultě se ze mě stává tak trochu i náborář. Pokud se na mých přednáškách objeví student s přirozeným nadáním pro geologické vědy, hned mu nabídnu u nás na středisku brigádu, kterou pak po dokončení studia může překlopit do plného pracovního úvazku. No a když je u nás plno, tak na sto procent pro něj najdu něco v rámci firem sdružených pod SUDOP GROUP.

Co vás na SUDOPu baví?
Vždycky říkám, že třetinu života člověk stráví v práci, třetinu prospí a zbylou třetinu má nějaký svůj volný čas, který věnuje rodině, koníčkům a známým. Tak proč si tedy tu jednu třetinu života znepříjemňovat a být někde, kde se mi nelíbí a kde je nepříjemná atmosféra? Snažíme se tu tedy vytvořit přátelské prostředí a daří se to. Ostatně z pohledu vnímání geologického času jsme tu jen na velmi krátký, neměřitelný okamžik, tak proč si ho kazit?