ROZHOVOR: V naší akademii školíme o BIM a plánujeme i výuku vysokoškoláků

Bentley akademie. To zní, jako kdyby to bylo o autech a ne o projektování.
Kdepak o autech. Tady v sídle Sudop Praha na Žižkově sídlí od roku 2019 prestižní digitální Bentley akademie. Jde o vůbec první pobočku této akademie v Evropě u komerčního zákazníka a je součástí Digital Advancement Academies, které má americká firma Bentley Systems zřízené v osmi městech světa. Všude tam, kde má tato prestižní společnost zastoupení. Cílem akademií je poskytnout prostor pro setkávání odborníků z řad investorů, zhotovitelů, projektantů a správců velkých staveb.

Vy jste fanoušek kolejových staveb a vaším oborem jsou především dopravní stavby. Nebo je to tak, že jste spíše fanoušek jejich digitalizace?
Dnes to už těžko oddělíte. Třeba v konstrukcích se digitální technologie používají masivně už od devadesátých let. Bohužel však všechny návazné schvalovací procesy se pořád dějí na papíře. Tak daleko digitalizace ještě nepostoupila. Ale právě proto je tu metoda BIM, která se teď v Česku tak propaguje.

Jenomže česká vláda schválila koncepci zavádění metody BIM už v roce 2017. Klíčovým datem by měl být letošní rok, kdy by už měl být BIM povinný pro nadlimitní veřejné zakázky na projektové a stavební práce financované z veřejných rozpočtů. Myslíte, že je to reálné?
Termín už se odsunul na 1. červenec 2023. Upřímně řečeno i k němu jsem lehce skeptický, protože úkolů, které jsou v koncepci BIM nastíněné, je stále ještě hodně.

Takže si myslíte, že to nestihneme. Co to bude znamenat?
Jedna věc je, že všechny související obory se snaží o zjednodušení a větší transparentnost všech procesů ve stavebnictví. Druhá věc pak je, že když není celý proces digitální, zpomalují se schvalovací procesy a výstavba. Jsem si ale moc dobře vědom, že to nelze uspěchat. Všechny články v řetězu musí dospět a mít takovou podporu digitálních procesů, jaká jim vyhovuje. To je to nejdůležitější. Každá firma by si měla v BIM najít to, co jí pomůže. Nemá cenu hledat nějaké všeobjímající výhody.

Nakolik používáte BIM ve skupině Sudop Praha?
Už někdy kolem roku 2000 jsme zjistili, že obyčejné projektování uvnitř systémů CAD je sice dobré, ale nestačí. Začali jsme tedy hledat systém, v němž bychom měli veškerá data uložena na jednom místě a mohli nad nimi spolupracovat se vzdálenými pobočkami. Dnes po covidu to vypadá logicky, ale v té době to bylo v Česku ještě trochu science fiction.

Takže od roku 2000 jedete stále na jednom softwaru?
Ano. Od začátku milénia používáme systém, který – když později přišel BIM – jsme vůbec nemuseli měnit, upravovat nebo nahrazovat. Jen jsme ho rozšířili tak, že do něj umožňujeme přístup všem účastníkům výstavby. Společné datové prostředí, v němž jsou uloženy veškeré informace o dané stavbě, je neskutečná výhoda.

Odkdy zněla ta magická zkratka chodbami a kancelářemi tady na Olšanské?
Já se o to zajímal u dlouho. Ale první pořádné informace o BIM přišly, tuším, před deseti lety. Tehdy se o tom mluvilo hlavně v souvislosti s pozemním stavitelstvím. O dopravních stavbách tehdy nepadlo ani slovo. Ovšem tak kolem roku 2014 až 2015 se už začalo hovořit o tom, že metoda BIM je vhodná i pro dopravní stavby. My jsme už v roce 2016 vytvořili v Sudopu skupinu lidí, kteří měli o tuto problematiku zájem a současně obsáhli veškeré profese, které jsou pro projektování dopravních staveb třeba. Už tehdy jsme tedy začali řešit standardizaci a změnu procesů, protože podle mého BIM právě v dopravních stavbách má největší přínos.

Když se řekne zavádění digitálních procesů, tak to vždy zní jako hodně problémů v jednom. Jak to probíhalo v Sudop Praha?
Vytyčili jsme si tři oblasti. Digitální, tedy hledání softwarů vhodných pro BIM. Mimochodem, v Sudopu se pomocí počítačů projektují dopravní stavby už od roku 1991. Druhá, neméně důležitá oblast je standardizace  obecně i procesů uvnitř organizace. Třetím pilířem je vzdělávání. Musíte na to vše připravit lidi – jak vlastní zaměstnance, tak investory či zhotovitele staveb. Jedním z výsledků je i tato digitální Bentley akademie, kde teď sedíme.

Jak je na tom s BIM zahraničí?
Česko na tom není úplně zle, ale tahouny musíme hledat jinde: v Norsku, Švédsku, Dánsku. Tam se v oblasti dopravních staveb zabývají BIM už dlouho. Pro nás byla největším vzorem Velká Británie. Už v roce 2013 jsme se byli na ostrovech podívat na akademii podobné té naší, která školila procesy BIM na železniční trati Crossrail, největší dopravní stavbě v Londýně. Inspirovaly nás i metodiky BIM pro německého železničního dopravce Deutsche Bahn.

S postupující digitalizací oboru budou potřeba tisíce specialistů. Lidí, kteří budou umět správně zadat, vyhodnotit, zpracovat a později i spravovat zakázky a projekty v BIM. Může v tom pomoci stát?
Měl by v tomto směru podporovat střední a vysoké školy a podle mě tak dnes už i činí. Snažíme se tomu jít v Sudopu naproti a pomoci státu, protože si myslíme, že spojení vysokých škol s projektovými a zhotovitelskými firmami je velmi důležité. Snažíme se, i v naší akademii, dostat sem vysokoškolské studenty a reálně jednáme o tom, že by tu probíhala výuka.

Jak jste s činností Bentley akademie zatím spokojeni?
Akademie má tři hlavní okruhy. Vzdělávání vlastních zaměstnanců, které probíhá průběžně. Pak vzdělávání zhotovitelů a investorů, což se nám nejvíce daří v rámci pilotních projektů. Každý takový projekt začínáme workshopem o BIM, pořádáme přednášky o BIM protokolu, datovém standardu, případně o společném datovém prostředí. Pěkným příkladem aplikace BIM je třeba rekonstrukce Masarykova nádraží v Praze nebo terminál Smíchovského nádraží, na nichž se Sudop podílí. Konečně poslední částí je naše příslušnost do sítě Bentley akademií, kdy máme možnost účastnit se videokonferencí, které pořádají, popřípadě jednou za rok uspořádat vlastní. Naší výhodou je, že ve školicí místnosti máme kompletní sadu softwaru od Bentley, která se pro BIM proces předpokládá. Pro každou z firem jsme schopni nastavit prostředí, jaké potřebuje.